Příčiny střevních zánětů

Příčiny Crohnovy nemoci a ulcerózní kolitidy nejsou zcela známy (pojem idiopatický = bez známé příčiny). Roli hrají zřejmě tři typy různých vlivů:

• dědičné faktory,
• faktory imunitního systému (autoimunitní teorie, dysregulace imunitního systému jako odpověď na zánětlivý proces vyvolaný produkty bakteriálního metabolismu),
• zevní faktory (některé potraviny, potravinová aditiva, hormonální antikoncepce aj.).

Rizikové faktory

Neovlivnitelné faktory

Genetické mutace

Příbuzní pacientů s idiopatickými střevními záněty mají zvýšené riziko výskytu ať už stejné, nebo té druhé nemoci. Mezi významné geny, jejichž mutace jsou spojovány se zvýšenou pravděpodobností rozvoje Crohnovy choroby, patří NOD2/CARD15, který se nachází na chromozomu 16q12.

Jde o klíčový regulátor imunitních a zánětlivých odpovědí. Mutace v tomto genu vedou ke ztrátě kontroly organismu nad bakteriální infekcí. Podle dostupných informací se vyskytují přibližně u 30–50 % pacientů s Crohnovou chorobou, současně je ale lze detekovat u 7–20 % zdravé populace. Riziko onemocnění Crohnovou nemocí je u nosičů jedné této mutace 2–4× vyšší, v případě nosičů dvou mutací až 17× vyšší. Mutace lze laboratorně vyšetřit.

Postupně jsou objevovány i další mutace, které s dědičnými vlohami pro rozvoj idiopatických střevních zánětů souvisejí.

Obě onemocnění se vyskytují častěji v určitých rodinách. Zvýšená genetická zátěž koresponduje s vyšší pravděpodobností toho, že se některá z forem idiopatických střevních zánětů projeví.

Infekční vlivy

Hypotéza, že se na patogenezi (mechanismu vzniku) idiopatických střevních zánětů podílejí bakterie, je podpořena řadou klinických a experimentálních pozorování. Odborníci studovali mnoho střevních patogenů (původců nemoci), stále však není jasné, zda může být onemocnění způsobeno přítomností specifických bakterií, nebo zda se jedná o globální narušení střevní flóry v důsledku jejich působení. Infekce trávicího traktu může určitým způsobem pozměnit reakce imunitního systému a následně může dojít k napadení vlastních buněk (autoimunitní zánět). Nelze vyloučit, že infekční onemocnění trávicího traktu i infekční onemocnění jiného orgánu mohou být spouštěcím momentem, který vede k aktivaci idiopatických střevních zánětů.

Ovlivnitelné faktory – faktory životního stylu

Kouření

Souvislost mezi kouřením a idiopatickými střevními záněty je mimo jakoukoliv pochybnost. Studie naznačují paradoxní souvislost mezi kouřením a ulcerózní kolitidou. Lze totiž konstatovat, že nekuřáci mají větší riziko vzniku tohoto typu onemocnění. Naopak kouření cigaret zvyšuje náchylnost k onemocnění Crohnovou nemocí a je také spojeno s agresivnějším průběhem choroby a horší reakcí na léčbu. U kuřáků jsou pozorovány častější komplikace nemoci, a proto je odvykání kouření u pacientů s Crohnovou nemocí nezbytnou součástí léčby. Kuřáci, kteří podstoupili chirurgický výkon z důvodu léčby Crohnovy nemoci, mají ve srovnání s nekuřáky až 2,5× vyšší riziko nutnosti provedení opětovného chirurgického výkonu (tzv. chirurgické rekurence).

Hormonální antikoncepce

Odborné studie potvrzují možnou souvislost mezi Crohnovou nemocí a užíváním hormonální antikoncepce.

Psychické faktory

V případě idiopatických střevních zánětů nelze opomenout ani psychosomatické faktory.

Vliv prostředí

Vyšší výskyt idiopatických střevních zánětů je v průmyslově vyspělých zemích.

Stravovací návyky

Skutečnost, že tato onemocnění byla až do 50. let 20. století vzácná a že jich od té doby v západních zemích významně přibylo, vedla k názoru, že změny ve výživě obyvatel, které nastaly po konci druhé světové války, představují jednu z hlavních příčin idiopatických střevních zánětů. Po konci druhé světové války se začala zvyšovat konzumace cukrů a výrobků z bílé mouky. Naopak konzumace balastních látek se snižovala a současně bylo zjištěno, že pacienti s Crohnovou nemocí konzumují významně více cukru než průměrná populace. Existují hypotézy, že uvedené potraviny vznik idiopatických střevních zánětů usnadňují. Uvažuje se o tom, že možným mechanismem účinku cukrů by mohlo být zvýšení propustnosti střevní sliznice, mimo jiné jako následek změn ve složení přirozeně se vyskytujících prospěšných střevních bakterií.

Spekulativní jsou úvahy o významu chemicky upravených jedlých tuků. Výsledky pokusů totiž nasvědčují, že pozměňují střevní sliznici.

V případě ulcerózní kolitidy se uvažuje také o významu alergenů z potravy, především mléčné bílkoviny.