Co nás čeká při kolonoskopii, gastroskopii či kapslové endoskopii?
Vyšetření střev bývá pro mnohé lidi strašákem. Běžné jsou obavy ze samotného vyšetření, ale také z toho, co se během něj zjistí. Pravdou je, že vyšetření střev patří mezi ty méně příjemné zákroky, nicméně může předcházet závažným komplikacím, a proto je důležité jej absolvovat. Popíšeme vám, jak tato procedura probíhá, a poradíme, jak se na ni připravit.
Kolonoskopie k odhalení nemocí tlustého střeva
Česká republika drží smutné prvenství ve výskytu nádorů tlustého střeva. Dříve se tento nádor objevoval u šedesátníků, dnes však není výjimečný ani u čtyřicátníků. Vyšetření, které může nádor tlustého střeva spolehlivě odhalit, se nazývá kolonoskopie. Během této zobrazovací metody je do konečníku zavedena dlouhá ohebná asi centimetr široká kamera, prostřednictvím které je následně prohlédnuto celé tlusté střevo. Součástí vyšetření může být také odběr části stěny tlustého střeva na mikroskopické vyšetření nebo provedení menších zákroků uvnitř střeva. Před výkonem jsou pacientovi podány léky na zklidnění a utlumení bolesti, vyšetření je možné provést také v celkové anestezii. Kamera bývá zaváděna zpravidla vleže na levém boku, nicméně poloha může být v průběhu vyšetření upravována. Celý zákrok trvá mezi 15 a 60 minutami.
Když přijde na řadu žaludek
Kromě tlustého střeva je možné vyšetřit také další části trávicí trubice – jícen, žaludek či dvanáctník. Vyšetření se nazývá gastroskopie a provádí se obdobným přístrojem jako při kolonoskopii. Přístroj je zaváděn ústy, do kterých je před zahájením aplikován místně znecitlivující sprej, a dle situace trvá vyšetření kolem 15 minut. Procedura bývá nepříjemná hlavně kvůli dávicímu reflexu, který přístroj při průchodu do jícnu vyvolává. Vyšetřením se dají odhalit polypy, jícnové či žaludeční vředy, záněty či nedomykavost jícnového svěrače.
Vyšetření tenkého střeva? Stačí spolknout malou kapsli
Komplikovanější bývá vyšetření tenkého střeva, které je velice úzké a dlouhé, a proto je téměř nemožné jej prohlédnout optickou kamerou. V tomto případě se využívá takzvaná kapslová endoskopie. Princip spočívá v bezdrátovém přenosu obrazu pomocí snímacího zařízení umístěného v plastikové kapsli, kterou pacient polkne. Pohybem střev je kapsle postupně přesouvána trávicím ústrojím a po celou dobu životnosti baterií snímá vnitřní povrch střeva. Kapsle se nakonec vyloučí přirozenou cestou ještě během vyšetření nebo krátce po něm. Pomocí této metody lze vyšetřit celý průběh trávicí soustavy, nevýhody spočívají v nemožnosti odběru vzorků, stejně tak jako v nemožnosti provádět drobné zákroky ve střevě.
Další možností vyšetření tenkého střeva je takzvaná enteroklýza. Ta spočívá v zavedení tenké hadičky ústy až do tenkého střeva, pomocí které se aplikuje speciální zobrazovací látka, jež se snímá rentgenem. Vyšetření se provádí především při podezření na zúžení části tenkého střeva. Zobrazovací vyšetření neumožňuje provádět drobné zákroky, nevýhodou je také vystavení pacienta určité dávce rentgenového záření.
Vyšetření u nespecifických střevních zánětů
Všechny výše zmíněné vyšetřovací metody se uplatňují také v diagnostice nespecifických střevních zánětů – ulcerózní kolitidy i Crohnovy choroby. Kromě odhalení samotné nemoci jsou důležité také při sledování dalšího průběhu onemocnění, tedy zda je léčba účinná nebo zda se neobjevily závažné komplikace choroby. Především u pacientů s ulcerózní kolitidou je vysoké riziko rozvoje rakoviny tlustého střeva. Proto by tito pacienti měli absolvovat pravidelné kolonoskopické vyšetření po osmi letech od počátku obtíží. Další jednotlivá vyšetření by dle míry rizika nemocných měla následovat po jednom až pěti letech.
Příprava střeva je důležitá
Střevo musí být prázdné, aby byla jeho přehlednost co nejlepší. Pacienti by se měli několik dní před vyšetřením vyvarovat špatně stravitelných pokrmů s vysokým obsahem vlákniny a tuků. Den před samotným vyšetřením je možné přijímat již pouze tekutiny nebo vývar. Po poradě s lékařem bude možná také nezbytné dočasně vysadit některé dlouhodobě užívané léky. Současně je vyčištění střeva podpořeno vyprazdňovacími roztoky, případně léky s projímavými účinky. Po vyšetření není vhodné řídit automobil, a proto je pacientům vždy doporučováno zařídit si doprovod s odvozem.
Jak už bylo naznačeno výše, pacienti s nespecifickými střevními záněty podstupují vyšetření střev mnohem častěji než běžná populace, a proto je důležitá snaha o zajištění maximálního komfortu před vyšetřením, během něj i po vyšetření. Zásadní je také dokonalá příprava střeva. Vyšetření střev je dnes již rutinní záležitostí a komplikace zmíněných výkonů jsou minimální, naopak jejich přínos zdaleka převyšuje možná rizika. Neodkládejte proto návštěvu u lékaře, protože jedna včasná návštěva vám může doslova zachránit život.
(mraf)
Zdroje: