Jak IBD zatěžuje pacienty v zaměstnání?

Chronické střevní záněty vs. profesní možnosti

Pacientská organizace Pacienti IBD se v roce 2018 podílela na výzkumu zaměřeném na kvalitu života pacientů s idiopatickými střevními záněty v ČR. Právě profesní uplatnění bylo jedním ze sledovaných témat. Průzkum ukázal, že 66,3 % pacientů navzdory svému onemocnění aktivně pracuje, přičemž 81,9 % z nich zvládlo zaměstnání vykonávat na plný úvazek, dalších 18,1 % pracuje na částečný úvazek. Současně však 38 % dotazovaných uvedlo, že výběr jejich zaměstnání je ovlivněn onemocněním.        

V této souvislosti je důležité připomenout, že povědomí širší veřejnosti, a tedy i většiny zaměstnavatelů o těžkostech spojených se střevními nemocemi stále není dostatečné. Neinformovanost pak může vést ke zbytečným předsudkům. Současně projevy střevních nemocí patří do naší intimní sféry a pro některé zaměstnance může být náročné o nich v práci otevřeně komunikovat. Pokud se však podaří sladit potřeby zaměstnance s IBD i zájmy zaměstnavatele, loajalita pracovníka, jeho vyšší výkonnost a vzájemná pracovní pohoda přinášejí výhody, z nichž profitují obě strany.  

Říci, či neříci o nemoci zaměstnavateli?

Lidé trpící IBD často zvažují, zda současnému či potenciálnímu zaměstnavateli (pokud se ucházejí o novou práci) o svém onemocnění říci. „Zaměstnanec je povinen informovat zaměstnavatele pouze o dočasné pracovní neschopnosti (z té ale nevyplývá diagnóza),“ vysvětluje zákonnou úpravu právník pacientské organizace Pacienti IBD JUDr. Prokop Sýkora. Je tedy na rozhodnutí zaměstnance, zda zaměstnavateli oznámí svou diagnózu. Což je potřeba učinit, pokud dosavadní práci nemůže vykonávat, protože ohrožuje jeho zdraví.

Pokud zaměstnanec svou práci zvládá, je na jeho zvážení (kolektiv, vedoucí, pracovní doba, směnný provoz apod.), zda se zaměstnavateli svěří. „Obecně se dá říci, že je to vhodnější, neboť Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida mohou zapříčinit náhlou absenci v práci, dřívější odchody ze zaměstnání nebo častější návštěvy lékaře, a je-li toto zaměstnavateli známo, potom je obvykle vstřícnější. Pro zaměstnavatele je ale rozhodující, zda může zaměstnanec vykonávat danou práci na základě lékařského posudku, který je vydán po absolvování vstupní lékařské prohlídky,“ doplňuje právník pacientské organizace.

Předcházejte stresovým situacím   

V zaměstnání strávíme až třetinu svého života. Je proto vhodné, abychom se v něm cítili dobře a nezažívali přílišný stres. Ten přitom nemusí pramenit jen z objemu a náročnosti práce. Zdravotní důvody občas pacienty s IBD vedou také k úvahám nad otázkami typu: Zvládnu plný úvazek? Jak se na mě bude šéf dívat, když mu ráno napíši, že nemůžu přijít do práce? Co řeknou kolegové, když budou muset udělat práci za mě? Situaci může řešit věcná komunikace s kolegy či nadřízenými, která jim pomůže pochopit potřeby nemocného a umožní společně hledat cesty, jak je naplnit.  

Jak konkrétně postupovat, radí JUDr. Prokop Sýkora: „Člověk trpící IBD může v rámci pracovní pohody zkusit požádat o některé úlevy – např. umístění kanceláře blízko toalet, delší pauzu na oběd, pokud je nucen po jídle odejít na toaletu, možnost čerpat indispoziční volno apod. Je třeba ale říci, že zaměstnavatel může v požadavcích zaměstnance spatřovat důvod pro přezkum pracovní způsobilosti konat práci. Vždy je proto nutno postupovat individuálně vzhledem k pracovní pozici, velikosti a filozofii společnosti, vztahům na pracovišti a (ne)postradatelnosti zaměstnance.“

Flexibilní pracovní doba nebo home office

Zástupci pacientské organizace potvrzují, že někteří nově diagnostikovaní pacienti s Crohnovou chorobou se nechávají přeřadit na méně fyzicky náročnou práci. Jejich slova dokládají i výsledky výše zmiňovaného průzkumu, který ukazuje, že 42 % pacientů bylo nucenu kvůli IBD upravit svůj pracovní režim. Respondenti uvádějí, že přešli na flexibilní či zkrácenou pracovní dobu, práci z domova nebo uskutečnili další změny.     

Některých profesí se však nemocní s IBD musejí vzdát zcela. „Existují povolání, která pacient trpící Crohnovou nemocí nebo ulcerózní kolitidou nemůže ze zákona vykonávat, jde např. o služební poměr příslušníka bezpečnostních sborů, vojáka, kapitána lodi nebo pozice v letectví (např. palubní průvodčí, pilot nebo navigátor). Ostatní povolání, která zákon výslovně nevylučuje, mohou pacienti vykonávat. Jejich zdravotní způsobilost musí odpovídat pracovní pozici,“ uvádí JUDr. Prokop Sýkora.

Nárok na invalidní důchod

Citovaný průzkum také ukázal, že se chronické střevní onemocnění stává důvodem pro nárok na invalidní důchod – tuto státní podporu pobíralo 11,4 % dotázaných. Jedná se o dávku, která kompenzuje zdravotní stav nemocných. Pacientům s IBD může pomoci například s tím, aby si nakoupili nehrazené pomůcky, více hygienických potřeb, vhodnější doplňky stravy a další potřebné věci. Rozhodnutí o přidělení stupně invalidity současně znamená určitou ochranu na trhu práce. I s nárokem na invalidní důchod přitom pacient může dále pracovat.

Jaké skutečnosti mají vliv na přiznání invalidního důchodu v případě pacientů trpících IBD, vysvětluje JUDr. Sýkora: „Záleží na zdravotním stavu nemocného. Vyhláška stanoví, že nárok (I. stupně) získávají pacienti se středně těžkou formou nemoci, kteří mají časté průjmy, značné odchylky v laboratorních nálezech, výrazné změny endoskopické, rentgenové nebo radionuklidové a pacienti se značným snížením celkové výkonnosti. Nárok na invalidní důchod II. a III. stupně mají pacienti s těžkou formou nemoci, tj. s komplikacemi střevními (abscesy, stenózy, píštěle), mimostřevními (kloubními, kožními, očními, hepatobiliárními, ledvinovými) a nutričními (malnutrice, metabolická osteopatie, anémie).“

Žádost o důchod podává sám pacient. Je vhodné, když tak učiní po konzultaci se svým ošetřujícím lékařem, který zná jeho zdravotní stav. Žádost řeší okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) podle místa trvalého bydliště. Žadatel se následně musí podrobit vyšetření zdravotního stavu u posudkového lékaře České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Na základě posudku a dalších podkladů pak úřad rozhodne o přiznání (anebo nepřiznání) invalidního důchodu.

Nabídky zaměstnání pro osoby se zdravotním znevýhodněním

Kde hledat vhodnou práci? Možností je více. Nadační fond pro podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP) spustil projekt www.pracovnitrziste.cz. Tento portál je určen přímo pro osoby se zdravotním znevýhodněním, kterým pomáhá najít vhodné pracovní uplatnění. Další příležitosti nabízejí například klasické personální weby. Ty umožňují vyfiltrovat nabídky přímo pro OZP nebo uložit svůj životopis, který se pak snáze dostane ke vhodným zaměstnavatelům. Zaměstnání se vyplatí hledat také na webových stránkách neziskových či pacientských organizací. Cestu k nové práci může zprostředkovat i příslušný úřad práce nebo organizace Revenium (www.revenium.cz).

Zaměstnávat OZP má smysl

Za připomenutí jistě stojí fakt, že firma, která zaměstnává zdravotně postiženého člověka, může zásadně ušetřit. Každý subjekt s více než 25 zaměstnanci má ze zákona povinnost zaměstnávat 4 % osob se zdravotním znevýhodněním nebo postižením. Pokud tak neučiní, má povinnost odvodů do státního rozpočtu, případně musí nakoupit zboží či služby v režimu náhradního plnění. Když firma zaměstná zdravotně znevýhodněného kolegu, může pro něj od úřadu práce získat například roční dotaci na pracovní pomůcky nebo příspěvek na mzdu. Současně má nárok na slevu na dani z příjmu.

(nik)

Tento článek vznikl ve spolupráci s pacientskou organizací Pacienti IBD. 

Zdroje:

https://www.crohn.cz/co5R1sdRB/uploads/2021/12/IBD-brozura-2021_jednostrany.pdf

https://www.crohn.cz/co5R1sdRB/uploads/2019/06/Pruvodce_IBD_vFIN2.pdf

https://www.crohn.cz/co5R1sdRB/uploads/2018/03/GH_1_18_duricova_lock.pdf

https://www.cssz.cz/invalidni-duchod

CZ-nonP-2200013

 Článek vznikl ve spolupráci s pacientskou organizací Pacienti IBD z. s.