Můj partner má IBD. Jak ho můžu podpořit?

Co je důležité vědět

Partner nemocného by měl znát alespoň základní informace o nemocích IBD a jejich projevech. „V první řadě asi to, že se jedná o zatím nevyléčitelné onemocnění, které je ale v současné době už velmi dobře kompenzováno novými léky. K nemoci se často připojuje velká únava, která může způsobit, že není možné pokaždé držet krok se zájmy partnera, například při cestování nebo sportování. U nemocných se střídají období klidu a relapsu. Některé společné aktivity je proto vhodné plánovat,“ říká Lenka, členka sdružení Pacienti IBD, které pomáhá nemocným s chronickými střevními záněty. Během klidových fází obtíže na týdny, měsíce, nebo dokonce roky mizí a nemocný se cítí dobře. „Pak ale přicházejí aktivní fáze a příznaky onemocnění se začnou projevovat. Mohou se objevit průjmy, bolesti břicha, krev ve stolici, únava. Občas i nežádoucí účinky léků nebo mimostřevní projevy – bolesti kloubů, záněty očí či kožní problémy,“ dodává Lenka.    

Vztah posílí otevřená komunikace

Díky komunikaci propojujeme své životy, sbližujeme se a dokážeme si lépe porozumět. Mluvit bychom měli o všem, co je pro nás důležité, o radostech i trápeních. Vztah upevňuje, když si partneři umějí projevit lásku a dokážou mluvit o svých přáních a potřebách. Právě v případech, kdy jeden z páru trpí chronickým onemocněním, je schopnost partnerů upřímně si promluvit a umět naslouchat zásadní. „Za sebe můžu říci, že je důležité hlavně s partnerem mluvit otevřeně, nestydět se, sdělovat svoje bolesti, starosti i prožívání zdravotních problémů. Pokud je nemocný partner unavený, měl by to umět citlivě vysvětlit. Nemá například smysl přemáhat se, jen abychom druhému za každou cenu vyhověli,“ říká Lenka.

Počátky vztahu jsou krásné i náročné zároveň

Je naprosto přirozené, že každý vztah po úvodní zamilovanosti, kdy máme na očích růžové brýle a s partnerem jsme v naprostém souznění, přechází do realistické fáze. Zamilovanosti pozvolna ubývá, snižuje se vzájemná závislost, začínáme si na druhém všímat i jeho nedostatků. V tuto chvíli většina vztahů prověří svou stabilitu. Pro pacienty s chronickým onemocněním střev může být toto období náročnější také proto, že partnerovi odkrývají své potřeby spojené se zažíváním a vylučováním, režimová a dietní opatření. Může se projevit i nutnost odloučení při častějších hospitalizacích. „Myslím, že pomůže, když se partner o onemocnění zajímá, ptá se – jak se projevuje, jak probíhá, jaké mohou být komplikace. Podstatné je zbytečně nemocného partnera nestresovat a nechat na něm, jak moc chce o svém onemocnění mluvit,“ říká Lenka.

Psychická pohoda přispívá k lepšímu zvládání nemoci

Partner člověka s chronickým střevním onemocněním by měl být připraven a citlivě přistupovat k přirozeným emocím, které se mohou objevit. Patří mezi ně obavy, stud a strach z reakce druhých. Důležité je mluvit o tom, kdy a proč se tyto pocity objevují a jak je můžeme společně zvládnout. Pro oba partnery platí, že láska k sobě samému je předpokladem k vytváření a prožívání vztahů s druhými. Zvláště u závažných typů chronického onemocnění střev, kdy je fyzická i duševní oblast člověka křehčí a zranitelnější, nemusí být snadné přijmout sám sebe a milovat se takový, jaký jsem. Citové přijetí a obdiv partnera sebeúctu podporuje. „Pomůže, když partnerovi pomůžete, uklidníte ho, dáte najevo, že při něm budete stát i v době, kdy mu nebude dobře. Pacientům s IBD zdravotní stav často zhoršuje dlouhodobé nebo intenzivní období stresu. Pokud dlouho trvá aktivní fáze onemocnění, mohou začít propadat beznaději, může se objevit i deprese. Pak pomůže konzultace s odborníkem,“ doplňuje Lenka.

Nemoc může ovlivnit i sexuální život 

„Partner nemocného s IBD by měl také vědět, že vzhledem k bolestem v období relapsu se může projevit snížená chuť k sexu. Roli hraje i únava nebo obavy, že bude nutné milostný akt přerušit přestávkou na toaletu. A v neposlední řadě se projevuje i stud. Například pokud má pacient stomii, případně řeší svůj vzhled v souvislosti s úbytkem váhy nebo naopak s přibíráním, ke kterému vzhledem k nemoci a užívání léků může docházet,“ popisuje Lenka. Sex je ale především radostí, neměl by se stát příčinou stresu, úzkosti a napětí. Odborníci partnerům doporučují o případných těžkostech mluvit, zapojit empatii, povzbudit se navzájem a nebát se společně hledat nové způsoby, jak docílit rozkoše. Bude-li třeba, neměli by se bát vyhledat obornou pomoc.     

Chronické onemocnění nebývá příčinou rozchodu 

Je důležité zmínit, že chronická onemocnění jednoho z partnerů nebývají častým primárním důvodem k ukončení vztahu. Pokud k rozchodu dojde, častěji za ním stojí nenaplněné potřeby. Partner nemocného by měl dostat čas, aby onemocnění a související změny dokázal přijmout. Pokud přesto dojde k ukončení vztahu, v žádném případě by si ho nemocný neměl brát osobně. Měli bychom se respektovat ve své přirozenosti. Pokud někdo není schopen zvládnout projevy nemoci svého protějšku, velmi pravděpodobně nedokáže řešit ani další problémy, které v budoucnu život přinese. A takový partner patrně nebude tím pravým.  

Základem každého šťastného partnerství je láska, důvěra, respekt a vzájemná tolerance. Pro vztahy, v nichž jeden z partnerů trpí chronickým střevním zánětem, to platí dvojnásob.

(nik)

Zdroj:

• https://www.crohn.cz/podivejte-se-na-nasi-novou-knihu-psychologicky-pruvodce-pacienta
• https://www.crohn.cz/co5R1sdRB/uploads/2021/12/brozura-sex_21.5..pdf
• https://www.healthline.com/health/healthy-relationship#characteristics

CZ-nonP-2200002

Článek vznikl ve spolupráci s pacientskou organizací Pacienti IBD z. s.