O nemoci vím, ale téměř mě neomezuje, říká pacient s ulcerózní kolitidou
Tzv. idiopatické střevní záněty, tedy chronická zánětlivá onemocnění střevní sliznice nejasného původu, mohou mít různorodé projevy. A to jak svou tíží, tak charakterem zdravotních problémů. Některé pacienty, zvlášť ty s Crohnovou chorobou, mohou trápit téměř celý život. Naopak jiní lidé s nemocí žijí bez větších problémů. Patří mezi ně i šestačtyřicetiletý manažer komunikace Vladimír.
Zdravotní obtíže začaly u Vladimíra poměrně nenápadně. Na gymnáziu, zhruba v 16 letech, míval častější průjmy. Situace se postupně zhoršovala, mnohokrát denně musel urychleně vyhledat toaletu. Rodiče jej tehdy přiměli, aby navštívil lékaře, který jej odeslal do nemocnice. „Zhruba 3 dny jsem zůstal hospitalizovaný ve zlínské nemocnici (dnešní Krajská nemocnice Tomáše Bati). Lékaři mi dělali různá vyšetření, rentgen, kolonoskopii a ještě nějaká další, nic zásadního ovšem nenašli. Uzavřeli to s tím, že jsem byl zřejmě ve stresu ze zkoušení atd.,“ popsal Vladimír.
Napodruhé se dozvěděl diagnózu: ulcerózní kolitida
Situace se zhoršila, když bylo mladému muži zhruba 20 let. Studoval tehdy na vysoké škole v Praze a během letních prázdnin se vydal i s kamarádem do Spojených států na pracovně-poznávací pobyt v rámci projektu Work & Travel. Vzpomínky na New York z té doby má poměrně zamlžené. Většinu času stráveného ve městě totiž musel hledat toalety. Navíc se několikrát při pohledu do záchodové mísy poměrně vyděsil, ve stolici se totiž objevila krev. Po návratu do České republiky proto opětovně vyhledal lékaře, tentokrát v Nemocnici Na Bulovce. Na gastroenterologickém oddělení mu opět provedli sérii vyšetření, tentokrát s konkrétním závěrem: ulcerózní kolitida. Lékař mu předepsal protizánětlivé léky – aminosalicyláty (mesalazin) – ve formě čípků, které měl užívat vždy ráno a večer. Také mu doporučil tzv. bezezbytkovou stravu, která trávicí soustavu co nejméně zatěžuje. Jde zejména o vařené nebo dušené jídlo bez tučných, smažených a nadýmavých potravin. Také je vhodné vynechat složky, jež obsahují větší množství vlákniny (čerstvé ovoce a zelenina, celozrnné pečivo), semínka, oříšky atd.
Jen občas dá nemoc o sobě vědět
Léčba i dietní omezení zabraly velmi rychle. „Můj stav se výrazně zlepšil, najednou jsem neměl téměř žádné problémy,“ uvedl Vladimír, který se trvale usadil v Praze, oženil se a s manželkou má dvě dcery.
Za více než 25 let od stanovení diagnózy měl několik delších období zcela bez léčby, pak se zase k lékům vrátil. Obvykle je to vždy stejné, zánět tlustého střeva dá o sobě vědět buď průjmy, případně menším množstvím krve ve stolici. Vladimír také pravidelně navštěvuje gastroenterologa a jednou za tři roky absolvuje kolonoskopii. Jak sám přiznává, dietu příliš neřeší. Spíš se intuitivně řídí tím, co mu dělá dobře a co mu chutná. Nemoc ho v životě téměř neomezuje.
S ulcerózní kolitidou se v ČR potýká zhruba 28 000 obyvatel. Jejich počty ovšem dlouhodobě rostou jak u nás, tak i v ostatních ekonomicky vyspělých státech. Nemoc patří mezi autoimunitní choroby, kdy náš imunitní systém chybně napadá tělu vlastní tkáně, v tomto případě sliznice střeva. Při vzniku nemoci hrají roli jednak určité genetické předpoklady, jednak vliv zevního prostředí. Konkrétní viníky zatím vědci nedokážou určit.
Zdroje: