Střevní mikrobiom ovlivňuje naše zdraví víc, než si myslíme!
Zdravá střeva představují klíčový orgán našeho těla. Aniž si to uvědomujeme, ovlivňují homeostázu (stálost vnitřního prostředí) našeho organismu v mnoha oblastech, např. vstřebávání živin, vylučování škodlivin či fungování imunitního systému. Pro správné fungování střev a trávení je důležitá rozmanitost bakterií a jejich rovnováha, kterou souhrnně označujeme jako střevní mikrobiota nebo mikrobiom.
Druhý mozek!
Střevní mikrobiom (střevní mikroflóra) představuje soubor zdraví prospěšných i patogenních mikrobů o hmotnosti jeden až dva kilogramy, které nás v případě jejich rovnováhy ve střevě nejen neohrožují, ale dokonce jsou nezbytné pro naše zdraví. V lidském zažívacím traktu existuje přibližně 100 bilionů mikroorganismů, které mají vliv na celou řadu procesů v našem těle.
Věděli jste třeba, že střeva jsou velmi úzce propojená s naším mozkem? Jedná se o komunikační systém, který vzájemně koordinuje nervovou, hormonální a imunologickou signalizaci. Tato spolupráce je obousměrná, což mozku umožňuje ovládat gastrointestinální systém. Z toho důvodu naše pocity, nadměrná stresová zátěž a nastavení mysli významně ovlivňují také zdraví našich střev. Není tedy překvapivé, že se o mikrobiomu hovoří jako o druhém mozku.
Jaká je role střevní mikrobioty?
Střevní mikrobiota je schopná produkovat různé vitamíny a vytvářet potřebné aminokyseliny. Umožňuje rozklad nestravitelných látek a sacharidů využívaných pro obnovu energie a vstřebávání živin. V důsledku působení enzymů střevních bakterií na fermentovanou vlákninu je podporován růst specifických mikrobů, které produkují plyny a mastné kyseliny označované jako SCFA s krátkým řetězcem. Pro organismus mají SCFA značný význam. Dodávají energii střevním epiteliálním buňkám, snižují pH ve střevech, zvyšují absorpci vápníku, železa a hořčíku a příznivě ovlivňují metabolismus glukózy a lipidů v játrech.
Lidský střevní mikrobiom a jeho role ve zdraví a nemoci byly a stále jsou předmětem mnoha studií. Stále více se však potvrzuje jeho nenahraditelná role na všech úrovních fungování zdravého organismu. Spojení nerovnováhy střevní mikrobioty s mnoha zánětlivými onemocněními tedy již nelze vyloučit.
Jsme to, co jíme?
V současné době je hlavním tématem spojitost mezi zdravím střev a tím, co konzumujeme. Specifické potraviny a stravovací návyky mohou výrazně ovlivnit hojnost různých typů bakterií ve střevě a rozhodit tak rovnováhu střevní mikrobioty. Některé studie ukazují, že alternativní náhrady cukru, umělá sladidla jako sukralóza, aspartam či sacharin, mohou narušit rovnováhu a rozmanitost mikrobiomu. Stejně tak potravinová aditiva, jako jsou emulgátory a další přidávané látky.
Konzumace průmyslově zpracovaných potravin, stejně jako nápojů a potravin s obsahem umělých sladidel se však stává v dnešní době trendem. Proto se není čemu divit, že narůstá počet pacientů se střevními poruchami, kožními problémy či obezitou. Například studie zahrnující jedince trpící obezitou ukázala, že jejich střevní mikrobiom je narušen v důsledku nerovnovážného stavu mikroflóry (dysbiózy), způsobené jeho nižší rozmanitostí. Dysbióza ve spojení se špatnými stravovacími návyky vede k různým metabolickým komplikacím včetně poruchy regulace imunitního systému, změny v regulaci střevních hormonů a prozánětlivých mechanismů. Nižší bakteriální rozmanitost byla také opakovaně potvrzená u lidí se střevními záněty, psoriatickou artritidou, cukrovkou 1. a 2. typu, atopickým ekzémem či celiakií.
Jak pomohou probiotika
Abychom se vyvarovali dysbiózy střevního mikrobiomu a podpořili zdravé zažívání, je namístě užívat probiotika a konzumovat potraviny s vyšším obsahem vlákniny. Probiotika jsou živé bakterie a kvasinky, které pokud jsou podávány v životaschopné formě a v přiměřeném množství, jsou prospěšné pro lidské zdraví. Obvykle se přidávají do jogurtů nebo je lze užívat formou doplňků stravy. S probiotiky se doporučuje konzumovat také prebiotika, která podporují růst zdraví prospěšných bakterií ve střevech.
Střevní mikrobiom – mozek naší imunity!
Střevní tkáň představuje hlavní rozhraní mezi imunitním systémem (IS) a vnějším prostředím. Vývoj IS je ovlivňován nepřetržitými a dynamickými interakcemi se střevní mikroflórou a jejími metabolity. Střevní bakterie jsou nedílnou součástí časného vývoje imunitního systému ve střevě. Mikrobiální kolonizace lidského střeva začíná hned po narození. Předpokládá se, že střeva dítěte jsou sterilní nebo obsahují velmi nízkou hladinu mikroorganismů, nicméně jsou rychle kolonizována mikrobiální populací z pochvy matky získanou během porodu. Z tohoto důvodu se nedoporučuje rodit císařským řezem, kdy je u kojenců mikrobiální kontaminace výrazně snížena.
Střevní buňky brání pomnožení patogenů zejména tím, že pomocí specifických receptorů tyto cizorodé látky rozpoznají a vážou je na molekuly spolupracující se střevními bakteriemi. Ty pak pomocí mnoha signálů stimulují imunitní systém hostitele k uvolnění molekul IS např. bílých krvinek.
Střevní mikrobiota se vyvíjí po celý život a nelze vyloučit, že hraje klíčovou roli jak ve zdraví, tak v nemoci. Ačkoliv existuje určitá dědičná složka složení střevního mikrobiomu, můžeme zdraví střev významně ovlivnit především stravovacími návyky a životním stylem, na což bychom neměli zapomínat. Jednoduše řečeno náš střevní mikrobiom je mnohem důležitější, než se čekalo, protože souvisí nejen s imunitou, ale s naším celkovým zdravím.
(par)
Zdroje:
1. Matthew J. Bull, Nigel T. Plummer, Part 1: The Human Gut Microbiome in Health and Disease, Integr Med (Encinitas). 2014 Dec; 13 (6): 17–22, PMID: 26770121
2. Ana M. Valdes, Jens Walter, Eran Segal, Tim D. Spector, Role of the gut microbiota in nutrition and health, Nature Reviews Gastroenterology & Hepatology 9 (10): 577–89, DOI: 10.1038/nrgastro.2012.156