Střevními záněty trpí i děti. Jak jim ulehčit nepříjemný úděl?

Dětí s chronickými chorobami bohužel neustále přibývá. Kromě těch nejběžnějších, jako jsou astma, cukrovka I. typu nebo epilepsie, k nim patří i nespecifické střevní záněty – Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. Když podobné onemocnění postihne dítě, je to výzva nejen pro něj samotné, ale i pro celou jeho rodinu.

Co cítí?

Malý človíček trpící nemocí bude mít dojem, že je jiný, odlišný od ostatních. To menší děti většinou snášejí těžce. Pacient bude muset brát pravidelně léky a vyhýbat se některým jídlům. Možná bude kvůli svým potížím vyloučený z běžných aktivit. Občas se může vinou střevních problémů a „nehod“ stát terčem posměchu. I zkušenosti nemocného dítěte se budou lišit. Zažije oproti svým vrstevníkům asi více nepohodlí, bolesti a nepříjemných pobytů v nemocnici. To, jak bude na tyto okolnosti malý pacient reagovat, závisí na jeho osobnosti, věku i na přístupu rodičů.

Podpora nejbližších 

• Informace. Co je střevní zánět za nemoc a proč vznikla? A je opravdu nutné na ni brát léky? Dítě potřebuje vysvětlení, proto mu ho, přiměřeně jeho věku, poskytněte. Stejně tak mu předem řekněte, co se bude dít při návštěvách lékařů. Strach z neznámého je, zvláště pro malé děti, extrémně stresující.
• Pocit volby. Nutnost dodržovat léčbu, dietu a obecně přísnější životní režim může malý pacient vnímat jako narušení své osobní nezávislosti. Tento dojem si pak podvědomě kompenzuje nedodržováním rodičovských příkazů. Jeho pocit kontroly sama nad sebou podpoříte tím, že mu budete chytře dávat na výběr ve věcech, kde je to možné. „Kterou pilulku si chceš vzít jako první?“, „Jaké z těchto jídel si přeješ k večeři?“, „Chceš jet k panu doktorovi autobusem, nebo tramvají?“ To jsou příklady situací, kdy lze nechat dítě rozhodovat. Naopak nedávejte potomkovi na výběr tam, kde to možné není – například ohledně užití nebo neužití léků.
• Zvládání vypjatých chvil. Při nepříjemných vyšetřeních a případných pobytech v nemocnici buďte dítěti nablízku, jak nejvíce to půjde. To je zvláště důležité u batolat a předškoláků.
• Škola a koníčky. Kvůli střevnímu zánětu může dítě často chybět ve škole, není schopné účastnit se sportovních kroužků a podobně. Řešením však není se o tyto aktivity vůbec nepokoušet – naopak se absence snažte omezit na minimum. Klíčová je komunikace se školou, učiteli a vedoucími kroužků. Ti všichni potřebují informace, aby s nimi mohli pracovat a nevyčítali vašemu potomkovi věci, za které nemůže. Naslouchejte i dítěti samotnému, abyste zjistili, co ho opravdu baví, a co mu naopak nevyhovuje.
• Pozitivita a flexibilita. Nedovolte, aby střevní zánět zcela ovládl myšlenky pacienta i celé rodiny. Zůstaňte pozitivní, k těžkostem a omezením spojeným s chorobou se stavte čelem. Vnímejte je nikoliv jako tragédii, ale jako výzvu. Stejný přístup pak získá i vás potomek.

(luko)

Zdroj: 
www.med.umich.edu