Ve stravování pacientů s IBD existuje řada trendů, ne všechny lze doporučit!

Obecně platí, že pacienti by měli konzumovat vždy lehce stravitelné pokrmy založené zejména na polysacharidech na bázi škrobů. V akutní fázi nemoci je vhodné omezovat množství nerozpustné vlákniny v jídelníčku, to znamená čerstvé zeleniny, ovoce a luštěnin. 

Dieta by současně měla obsahovat plnohodnotné bílkoviny, tedy lehce stravitelná masa (lépe bílá – drůbež, ryby), vejce, mléko a mléčné výrobky – pokud ovšem pacient zároveň netrpí intolerancí laktózy. Stejně tak by měl nemocný omezit celkové množství nasycených tuků a cholesterolu ve stravě. Vhodné jsou především kvalitní rostlinné oleje a v rozumném množství také máslo.

Jiné stravování v remisi a při relapsu

U osob s Crohnovou chorobou by se měla dieta rozlišovat podle toho, zda je pacient v relapsu (vzplanutí nemoci), nebo v remisi (ústup příznaků onemocnění). V relapsu, obzvlášť se stenózující formou (zúžením průsvitu střeva), by měli jíst bezezbytkově (u těchto nemocných platí, že je nutné držet bezezbytkovou dietu i v klidové fázi). To znamená, že je potřeba vyloučit ze stravy nerozpustnou vlákninu a hůř stravitelná jídla. 

Pacienti v remisi by naopak měli dodržovat zásady racionálního stravování s normálním obsahem vlákniny a s přihlédnutím k individuální nesnášenlivosti konkrétních potravin a úprav jídel. Lidé s ulcerózní kolitidou by měli dodržovat podobnou stravu jako lidé s Crohnovou chorobou v remisi, až na výjimky, jako je toxické megakolon (extrémní rozšíření tračníku spojené s rizikem otravy krve), nebo u velmi těžkého relapsu.

U většiny pacientů se střevními záněty, a zejména u těch s ulcerózní kolitidou, obvykle není důvod k úplnému vyloučení čerstvého ovoce a zeleniny po celý život. Zároveň platí, že někteří lidé s IBD mohou jíst v období remise bez problémů vše, jiní musí některé potraviny z jídelníčku raději vyřadit, či jejich konzumaci alespoň omezit.

Vliv stravy na vznik střevních zánětů

Vědci se domnívají, že na vznik střevních zánětů má negativní vliv strava tzv. západního životního stylu. Tedy s vysokým obsahem živočišných tuků, rafinovaného cukru, pšenice, mléčných výrobků a velkého množství aditiv, která je současně doprovázena nízkým příjmem vlákniny, především ovoce a zeleniny. 

Podle některých zdrojů může nízký obsah vlákniny ve stravě vést ke zvýšené propustnosti střevní stěny pro patogenní bakterie. Strava bohatá na cukry a tuky pak může vyvolávat podrobné změny jako ta s nízkým obsahem vlákniny. Stejně tak strava s vyšším obsahem lepku může mít prozánětlivý efekt a zvyšovat střevní propustnost. Také nadužívání průmyslově zpracovaných potravin může přispívat ke vzniku IBD.

Co znamená dieta CDED

Tato zjištění pak vedla izraelské vědce k vytvoření tzv. diety CDED, jejíž pozitivní efekt na hojení střevní sliznice prokázali na začátku druhého desetiletí 21. století. 

Jedná se o dietu, která je kombinací enterální výživy (tekuté) a definované stravy (předem stanovené potraviny, které lze konzumovat). Jako taková patří do rukou nutričních terapeutů a lékařů, alespoň v první fázi. Je také doporučována jako podpůrná terapie při relapsu Crohnovy choroby. Detailní informace naleznete například v příručce organizace Pacienti IBD, z. s., a na webu vytvořeném tvůrci diety Mymodulife.com.

Zjednodušeně se dá říci, že snahou této diety je udržení optimální propustnosti střevní stěny a zachování bariérové funkce střeva tak, aby se omezil možný vznik zánětlivých změn na střevní sliznici.

FODMAP, SCD, GAPS, veganství a paleolitická dieta

V posledních letech se v souvislosti se střevními záněty a dietou hovoří také o nových výživových směrech:

• FODMAP (dieta s omezením fermentovatelných oligosacharidů, disacharidů, monosacharidů a polyolů ve stravě – z počátečních písmen názvů sacharidů se skládá název FODMAP),
• SCD (speciální sacharidová dieta je založena na vyloučení těch sacharidů, které tělo obtížně stravuje),
• GAPS (dieta založená na vybraných a naopak zakázaných potravinách – zejména těch průmyslově zpracovaných),
• paleolitická dieta (strava vycházející z jídelníčku našich předků v pravěku),
• veganství. 

Důležité je říci, že ani jedna z výše uvedených diet nemá prokázaný efekt na tolik potřebné hojení střevní sliznice, jako je tomu u diety CDED. Nicméně tzv. FODMAP a SCD diety dokážou pomoci pacientům od takzvaných funkčních obtíží a projevů syndromu dráždivého tračníku.

Pro paušální doporučení populárních diet, jako je ta paleolitická, GAPS nebo veganství, o kterých se také v souvislosti se střevními záněty v posledních letech hovoří, neexistují v současné době vědecké důkazy.

(vha)

Zdroje:

• Kohout, Pavel a kol. Výživa u pacientů s idiopatickými střevními záněty. Maxdorf, 2004.
• Kohout, Pavel, Pavlíčková Jaroslava. Crohnova choroba, ulcerózní kolitida, rady lékaře, průvodce dietou. Forsapi, 2006.
• https://www.crohn.cz/co5R1sdRB/uploads/2021/12/nahled_IBD_A5_druhe-vydani_jednostrany.pdf
• https://www.strevni-zanety.cz/aktuality/jak-jist-pri-strevnich-zanetech-prectete-si-rozhovor-s-vyzivovou-kouckou-47063
• https://www.vitalia.cz/clanky/dieta-vhodna-pri-nadymani-pozitiva-i-negativa-fodmap-se-precenuji/
• https://is.muni.cz/th/cpd6w/Nespecificke_strevni_zanety.pdf

CZ-nonP-2200002