Vysadit léčbu IBD? V žádném případě!

Slovo chronický pochází z řeckého chronos (čas) a znamená vleklý, zdlouhavý či trvalý.

• Chronická choroba je taková, která zpravidla probíhá méně prudce než nemoc akutní, je ale přítomna více méně pořád.
• Její příznaky lze tlumit léčivy.
• Závažnost potíží se může cyklicky měnit, ale nemoc v organismu přetrvává.

Akutní a udržovací terapie

Chronická onemocnění obvykle vyžadují chronickou léčbu. To je bohužel případ i nespecifických střevních zánětů. To ale neznamená, že by pacient v remisi (stavu, kdy je zánět „klidný“) byl nucen přijímat nesmyslně velké dávky léčiv. Terapii je možné upravovat a měnit. Jak na základě subjektivních potíží pacienta a jeho odpovědi na léčbu, tak na základě nových vědeckých poznatků. Při prvním vzniku potíží nebo při relapsu (fázi znovuvzplanutí zánětu) podáváme terapii akutní, jejímž cílem je dostat střevní zánět pod kontrolu. Po navození remise přichází na scénu tzv. udržovací léčba. Tu mohou pacienti užívat i mnoho let, aniž by pocítili jakýkoliv příznak své nemoci. Časem se pak někteří začínají ptát: Potřebuji se vůbec ještě léčit?

Prevence remisí je nutná 

V této chvíli je třeba si uvědomit, že střevní zánět – bohužel – nezmizel. Je pouze dobře držen pod kontrolou léky. Za to by měl pacient být spíše vděčný, než aby o jejich nezbytnosti pochyboval. Ne každý člověk s nespecifickými střevními záněty má totiž to štěstí, že je u něj dosaženo dlouhodobé remise. Vědci z oboru gastroenterologie se opakovaně věnují jak otázkám vysazování léčby, tak jejího snižování. Lékařské veřejnosti přinášejí vědecky podložená fakta: Dostatečná udržovací terapie je nezbytná.

(luko)

Zdroje: 
http://lekarske.slovniky.cz
www.ccfa.org
www.sciencedirect.com