Jak covid-19 potrápil moji dceru, (syna) i mé přátele
Několik mých přátel z řad pacientů s idiopatickými střevními záněty „už má covid-19 za sebou“. Já za tím nic, stejně jako můj muž. Ovšem celé rodině se nemoc nevyhnula, nakazila se jí naše sotva tříletá dcerka!
Moje dcerka se ve školce potkala s chlapečkem, který byl pozitivně testován na covid. Chlapec měl jen rýmu a byla spíš náhoda, že ho jeho dětská lékařka poslala na testy. Dcera byla zřejmě jediná, kdo se od spolužáka nakazil. Alespoň o nikom dalším nevím, ani jeho sourozenci nebo rodiče nemoc nechytili. Možná si dali tajně na záchodě pusu a bylo to.
Bolí, bolí
Do pěti dní se v noci začala dcerka budit a naříkala: „Bolí, bolí.“ Ale nebylo jasné, co ji trápí. Ukazovala na ruce, pak na nohy a my jsme první noc přisuzovali potížím růstu. Když se to opakovalo další dvě noci a tu třetí jí začalo téct z nosu a ráno se rozkašlala, bylo pravděpodobné, že jde o covid. Testy podezření potvrdily.
Zajímavé je, že dcerka první noci spala se mnou a mým mužem v posteli a ani jeden jsme od ní nemoc nechytili. Jediný, kdo měl příznaky, byl náš šestiletý syn. Ale i jeho test vyšel negativní. Nicméně průběh onemocnění měl podobný, jen se přidala zvýšená teplota po dobu zhruba tří dnů a naopak se nebudil v noci bolestí. U obou dětí příznaky trvaly pět dní a pak najednou byly v pořádku.
Chvíli lépe, pak zase hůř
Trochu jiný průběh onemocnění měl rok a půl starý syn mojí kamarádky, která má shodou okolností taky ulcerózní kolitidu jako já. Chlapečka tři dny trápily teploty bez dalších projevů. Pár dní poté začal mít v průběhu dne záchvaty pláče, které vždy přišly velice náhle a bez zjevné příčiny. Po třech týdnech tyto stavy naštěstí odezněly.
Tato kamarádka (33 let), maminka chlapce, se nakazila covidem od své maminky a ta zase od kolegyně z práce. Do zaměstnání totiž chodila v horečkách, protože covid podle jejího přesvědčení „neexistuje“. Tato nezodpovědnost vedla k tomu, že se od ní postupně nakazila řada lidí. Kamarádka navíc užívá, na rozdíl ode mě, imunosupresivní léčbu právě na kolitidu. Svoji zkušenost s covidem líčí takto:
„Covid-19 jsem nejprve považovala za migrénu, kterou občas trpím. K ránu jsem se několikrát probudila s bolestí hlavy, kterou jsem se snažila zaspat. To se mi ale nepodařilo a bolest se stupňovala do takové intenzity, že jsem zvracela. V případě migrény se mi poté uleví, ale nyní se tak nestalo, naopak se přidala intenzivní tupá bolest beder. Celý první den jsem proležela a střídavě prospala. Neměla jsem sílu na nic, nedělal mi dobře hluk a mluvení a neměla jsem chuť na jídlo. Druhý den mi bylo mnohem lépe, jen jsem cítila bolest hlavy. Další den mi bylo opět hůř. Celkově se u mě lepší a horší stav střídal zhruba po dobu sedmi dnů, pak už se vše začalo jen lepšit. Právě v těch výkyvech byl celý průběh covidu docela zákeřný.
Nemoc u mě propukla těsně před další aplikací biologické léčby, kterou zatím užívám půl roku. Jednalo se o první odklad terapie, kterého jsem se obávala, protože zatím se navzdory biologické léčbě nepodařilo dostat moji ulcerózní kolitidu zcela pod kontrolu. Paradoxně se nejprve stav mých střev zlepšil, o pár týdnů později zase zhoršil. Uvidíme, jaký bude další vývoj.“
Zhoršení Crohnovy choroby
Covid-19 se nevyhnul ani mé další kamarádce (36 let) s Crohnovou chorobou, která v té době neužívala žádnou léčbu na střevní zánět: „Covid se mi projevil nachlazením, únavou a bolestmi na prsou. Příznaky jsem měla čtrnáct dní, postupně se ještě přidala migréna a nepříjemné bolesti kloubů a svalů. Tyto stavy se mi zhoršovaly obden.
Nakonec jsem ztratila čich a po měsíci se mi spustila rýma. Během nemoci jsem se někdy musela až desetkrát denně pořádně nadechnout a prodýchat se. Měla jsem pocit, že se mi nedostává kyslíku. Migrény se mi bohužel dodnes občas stále vrací.
Na Crohnovu chorobu měla nákaza vliv až se zpožděním, zhruba o měsíc a půl později. Dodneška cítím, že mé trávení není dobré. Zhoršení přišlo i po konzumaci většího množství zeleninového jídla. V současnosti se svým lékařem řeším případný návrat k původní léčbě a zároveň variantu, že přidáme i novou terapii.“
Buďme zodpovědní
I když zodpovědnost ostatních ovlivnit nemůžeme, alespoň se můžeme chovat odpovědně my. Kromě jiného dbát na čistotu a dezinfekci rukou. Ruce si dezinfikovat nejen před vstupem do obchodu, ale i při odchodu z něj před tím, než saháme na mobil nebo klíče. Právě mobilní telefon bývá často opomíjenou součástí naší „čistoty“, protože si i v průběhu nakupování nebo v MHD třeba kontrolujeme zprávy nebo čas a nechtěně si můžeme „něco“ přinést i domů.
Přeji nám všem hlavně zdraví a co nejvíc veselou mysl.
