Musí pacienti se střevními záněty dodržovat speciální dietu?
Lékaři a nutriční terapeuti v nemocnicích dříve doporučovali prakticky všem jedincům s idiopatickými střevními záněty (IBD) tzv. bezezbytkovou stravu, tedy stravu bez nerozpustné vlákniny, zrníček a slupek. Postupně se ale ukázalo, že v remisi, respektive dokonce při slabém relapsu u ulcerózní kolitidy, není nutná.
Realita v nemocnicích je trochu jiná než stávající doporučení. Alespoň podle toho, co mi hlásí kamarádi z gastroenterologických oddělení z menších nemocnic, mnozí lékaři i nadále doporučují bezezbytkovou stravu téměř všem. Klasická výživová doporučení ze starších materiálů a brožur totiž tvrdí, že při střevních zánětech je toto stravování, bohaté na rohlíky a veky, vařenou rýži a obsahující beztučná jídla, stále nejvhodnější.
Možná vám tato strava sedí, ale osobně při střevních zánětech považuji za vhodný jiný typ potravy. Pokusím se nastínit jaký a vycházím přitom ze svých současných znalostí a zkušeností. Současně však netvrdím, že moje doporučení jsou jediná platná. Jen mám už téměř dvě desetiletí vyzkoušenou stravu při ulcerózní kolitidě a více než deset let poměrně intenzivně komunikuji a „sbírám“ zkušenosti se stravováním od ostatních pacientů s IBD.
Aktuální doporučení k bezezbytkové dietě
V roce 2017 jsem s vybranými lékaři absolvovala tzv. IBD tour za odborníky po celé České republice a měla možnost jako pacientka i specialistka na výživu s nimi o stravě hovořit. Přednášející mi, stejně jako gastroenterologům na IBD seminářích, opakovaně potvrdili, že bezezbytková dieta v době remise opravdu není nutná. Lékaři by proto měli sdílet tyto informace i se svými pacienty. Výjimku tvoří jen pacienti, kteří mají Crohnovu chorobu ve stadiu relapsu, osoby se stenózami nebo jedinci s těžkou ulcerózní kolitidou.
I když jsem v některých svých výživových (i jiných) názorech trochu alternativní, v tomto s nimi souhlasím. Naopak nesouhlasím s plošným doporučováním bílého pečiva a odmítáním celozrnného.
Nejen u sebe mám totiž vypozorované, že problém není tolik v druhu pečiva, ale spíš v jeho množství. A tak se vždycky přimlouvám, viz i můj článek Bezlepkový zázrak?, za snížení množství jakéhokoliv pečiva, kynutých i moučných jídel v jídelníčku. Mnoho z nás se také cítí lépe, pokud sníží spotřebu mléčných výrobků ve stravě kvůli druhotné intoleranci laktózy, stejně jako množství konzumovaného cukru a sladkých věcí.
Moje strava při ulcerózní kolitidě
Víc jsem se o tématu lepku a laktózy rozepsala opět na blogu v článku Jak je to s bezlaktózovou a bezlepkovou dietou. Kromě toho, že jsem velmi omezila denní konzumaci pečiva, také téměř nejím jogurty a mléko si dávám jen do kávových nápojů, tedy náhražek kávy z praženého žita a čekanky. Mám ale ráda tvrdé sýry, které si občas dopřávám, a nedokážu se vzdát sladkostí. Snažím se ale korigovat jejich množství, protože vím, že cukr ve stravě ovlivňuje kvalitu střevního mikrobiomu. Když není v pořádku střevní mikroflóra, nemůžou optimálně fungovat střeva a bohužel ani imunitní systém a obrana těla proti zánětům.
Namísto pečiva jím více ovesných nebo obilných kaší, do kterých si dávám oříšky, které dokážu dobře strávit i navzdory kolitidě. Také si často dávám polévky, někdy i ke snídani, a na svačinu jím například banán nebo oloupané jablko. Když jdu do restaurace, volím jednoduchá jídla, jako třeba rizoto, maso „na přírodno“ s vařeným bramborem nebo zeleninové polévky. Občas si ale zahřeším a dám si například hranolky nebo párek v rohlíku.
Připravujte si jídlo ze základních surovin
Pokud bych vám měla dát jednu jedinou radu, připravujte si jídlo ze základních surovin. Ať už se do budoucna inspirujete třeba nízkosacharidovým, nebo vegetariánských stravováním, je potřeba si uvědomit, že všichni jíme příliš mnoho průmyslově zpracovaných potravin. Hodně z nás si odvyklo doma vařit. V obchodech seženeme řadu předpřipravených pokrmů, snadno se dostaneme do restaurací nebo jídelen. Taky jsme zvyklí žít a jíst rychle.
Inspirovat se můžeme mj. stravou našich praprababiček. Tedy vařit ze sezónních potravin, které se v Česku podaří vypěstovat. Také konzumovat co nejvíc potravin, které jsou známé ve střední Evropě už po staletí.
Co jsou základní suroviny?
Mezi základní suroviny patří maso, mléko, máslo, sádlo, rostlinné oleje (za studena lisované), vajíčka, nezpracované ovoce a zelenina, obilná zrna, luštěniny, oříšky a semínka. Na toto téma se více rozepisuju v e-booku 5 rad, jak chytře nakupovat a jíst (najdete ho tady). Dozvíte se v něm vše o základních potravinách, kvalitních tucích a výrobcích a také o tom, jak porozumět složení potravin. Když si budete vařit jídlo ze základních surovin a jen občas jídelníček proložíte hotovkou nebo pochutinou, bude vám určitě lépe.
A samozřejmě platí ještě jeden bod, když stravu ze základních surovin uzpůsobíte sami sobě na míru a budete se vyhýbat potravinám, které těžko strávíte, nemusíte řešit speciální dietu nebo jídelníček. Inspirujte se například v mém starším blogu Jak jím a piju aneb tvrdý alkohol fakt ne.
