Jídelníček i životní styl na míru? Do značné míry ano

Od té doby jsem mluvila s desítkami, možná i stovkami lidí s Crohnovou chorobou nebo ulcerózní kolitidou a troufám si říct, že jsem posbírala pěknou řádku zkušeností i zažila různé přístupy nejen k výživě. Nejčastěji se setkávám s povzdechem provázeným nejistotou: „Když já nevím, co vlastně jíst. Prý si to musím zjistit sama a je to hodně individuální. Ale kde mám začít?“ Případně slýchám něco v tom smyslu: „A když se dostanu do remise, můžu už jíst normálně? A kdy se vlastně dostanu do remise?“

Hodně otázek, a ne vždy jednoznačné odpovědi

Pravdou je, že životní styl i jídelníček bývají individuální záležitostí. Zatímco někdo se schová doma, „líže si rány“ a čeká, až se akutní relaps podaří zaléčit do stavu remise, další pokračuje ve stejném životním stylu. Maximálně uzpůsobí aktivity svému stavu, víc odpočívá, ale nemocí se nenechá příliš omezovat.

Nelze říci, že první přístup je dobrý, druhý špatný nebo obráceně. Záleží totiž na každém z nás, naší povaze a zkušenostech, jak se s nemocí a akutním relapsem popasujeme. Důležité ale je, aby věci fungovaly a nám bylo co nejlépe, fyzicky i psychicky. Protože pak se můžeme snadněji a hlavně rychleji uzdravit nebo dostat do remise. Což platí pro každou chorobu, nejen pro chronické střevní záněty.

Ani ve výživě to nemůže být stejné

Většina pacientů si v první fázi po určení diagnózy od lékaře vyslechne doporučení na bezezbytkovou dietu. Dost často se setkávám s tím, že velká část nově diagnostikovaných jedinců s IBD si myslí, že bezezbytkově, tedy téměř bez vlákniny, mají jíst až do konce života. A to i v období remise.

Není to pravda. V poslední době se objevují informace, že podle individuální snášenlivosti může vláknina v rozumné míře pacienty v remisi podpořit ve zdravějším jídelníčku, a dokonce jim trochu pomoci s prevencí proti relapsu.

Tedy není nutné se obávat, že budeme až do konce života jíst už jen kašovitou stravu a žádné syrové ovoce nebo zeleninu.

Pravdou je, že některým pacientům vláknina opravdu nedělá dobře a raději zůstanou u doporučované bezezbytkové diety. Jiní, podobně jako já, jedí klidně oříšky a vláknině se příliš nevyhýbají. Já osobně si sice většinou loupu jablka a hrušky a dávám si pozor na slupky z hroznového vína, ale jinak jím opravdu všechno kromě luštěnin. Ovoce, zeleninu, obiloviny, maso, oříšky i houby, v menší míře také pečivo, mléko a mléčné výrobky.

Opatrně při stenózách

Chtěla bych zdůraznit podstatnou věc. Lidé s Crohnovou chorobou ve stenózující formě (s patologickými stenózami – zúžením střeva) si na vlákninu musí dávat pozor i v době remise. Tato složka potravy totiž může zhoršit jejich obtíže a v tom nejhorším případě je dovést do život ohrožujícího stavu.

Kdybych měla vhodný přístup k výživě při střevních zánětech jednoduše shrnout, většina pacientů profituje z rozumného množství (třeba i tepelně upravené) zeleniny a ovoce v jídelníčku a také ze snížení množství konzumovaného pečiva, buchet a sladkostí. Nejen kvůli obsahu lepku a cukru, velká část pacientů totiž uvádí také problémy s trávením kynutých výrobků.

Každému dělá dobře něco jiného

Nedávno jsem se bavila s kamarádkou, která má odoperovaný přechod tenkého a tlustého střeva kvůli Crohnově nemoci, a řešily jsme, že špatně tráví mastná jídla. Dokonce jí nedělá dobře horký masokostní vývar, pokud je příliš mastný. Přitom já osobně vývar doporučuji jako všelék našich prababiček a na svém osobním blogu nejen o výživě ho vyzdvihuji jako velmi důležitou součást kvalitního jídelníčku, jež dodává energii.

Ta samá kamarádka mi říkala, že se u nich v rodině vyskytují problémy se žlučníkem. Tento orgán přitom shromažďuje žluč z jater a právě žluč pomáhá s trávením tuků. Nicméně opět z mé zkušenosti mohu říct, že i pacienti s Crohnovou chorobou, aniž by měli obtíže se žlučníkem, často špatně tráví tuky. Proto se těmto lidem vyplatí například po vychladnutí vývaru sbírat horní vrstvičku tuku, případně dělat vývary mnohem víc z libového masa než například z morkových kostí. 

A takhle je to bohužel nebo bohudík se vším. To, co dělá dobře jednomu, nemusí dělat dobře druhému. Setkávám se s mnoha dotazy nejen ohledně výživy. Například: Je vhodná při střevních zánětech SCD (specifická sacharidová dieta) dieta? Můžu se zánětem do sauny? Mám zkusit popíjet nějaké bylinkové čaje?

Na toto všechno se nedá odpovědět jednoznačné ano nebo ne. Vždy je potřeba ve spolupráci s ošetřujícím lékařem, případně nutričním terapeutem, psychoterapeutem nebo jiným odborníkem postupně hledat svůj vlastní individuální recept na spokojený život a stravu i se střevním zánětem.

Přeji vám, ať ho najdete, a pokud máte nějaké poznámky týkající se života s IBD, napište mi na e-mail verca@veronikahanzlikova.cz.

(vha)